Další den z krku..
...a chce se mu spát. Vítejte u dalšího dílu Havranovi temné duše :)
Řeknu vám, je mi celkem fajn...do repráků mi jede klasickej jazz, v žilách mi koluje víno, v žaludku hřeje pár kousků jídla...škoda jen, že se to za chvíli zkazí, už jen pár hodin mě dělí od vstávání do práce.
Proč dneska vlastně píšu, ani vám nevím. Jen jsem si tak pouštěl Krotitele duchů, a zachtělo se mi psaní. Dnešní den k tomu skoro vybízí, venku prší, prej asi bůh pláče..nebo je taky vysoká oblačnost, a vyznejte se v tom. Ale ta muzika mi dává, prostě improvizace. Jazz je jako život, nikdy nevíte jaká bude další nota..můžete jen tušit podle toho, jak je rozehraný.
V mém případě spíš dohraný. Dochází mi fakt dost věcí (zvlášť víno), tenhle rok bude hodně zvláštní. Řekl bych, že vícemně vyvrcholí poslední dva roky průserů, malérů, depresí...a nastanou roky novejch průserů, malérů, a depresí :)
Blízí se mi stěhování, mám z toho docela hrůzu...netuším, jestli se mi to povede nějak úspěšně dotáhnout do konce. Potřeboval bych spolubydlící (ano, ženský rod), pokud možno s příjmem a vkusem. A takovou, která má ráda kočky. A jako malý bonus by mohla mít ráda i mě, a měla by chuť zkusit se mnou přežít.
Jo, nebude to jen tak jednoduchý. I když třeba se nějaká podobná už kolem mě toulá, jen o tom nevím. Stejně poslední dobou přicházím na to, že i když bych rád někde zakotvil, nechce se mi do toho. Za těch pár let jsem si docela zvykl na svůj život, a nevím, jestli bych do něj byl schopný napasovat ještě někoho jinýho. Pokud se tam dotyčná (ne, chlapy neberu) nějak nenapasuje sama.
Na druhou stranu, to je to, o čem sním. Že se mi povede tam dostat nějakou slečnu.
Nějakou děvku, pořádnou, co bude jen toužit po mě..
Krákale, drž hubu..Dneska na tebe fakt nemám náladu. Je to hrozný, jak se ten člověk sere všude tam, kam nemá. Kde jsem to..
..jo, asi vím. Nebo spíš nevím, jen doufám. Nesnáším, když se kolem mě motá svět, a teď nemluvím kupodivu o pití. Který mi momentálně došlo..proč sem si sakra kupoval sladký bílý, když mám rád červený suchý, to je mi fakt záhadou. Lidskej život je pomíjivej, proto si ho musíme užít. Já si ho třeba teď užívám jazzem, možná si ještě něco ukuchtím..dneska je celkem pohoda, za celej den jsem promluvil asi pět vět, a to ještě z donucení. Jestli se mi vydaří stěhování, tak se asi za víkend odnaučím mluvit.
Nebo si budu povídat sám se sebou, respektive s kočkou. Což už dělám i teď, takže not big deal, ale pár lidí se na to tváří stylem sežeňte psychiatra. No jo, tak ať hledaj, já si vystačím sám..s kočkou..maximálně.
Docela mě popadli chutě, možná půjdu zkusit co vyrazím z ledničky. I když toho asi moc nebude, maximálně nějaká zelenina. Ale aspoň se mi přestanou kejvat zuby, asi na mě už lezou kurděje. Přece jen příjem vitamínů se u mě nějak omezuje, většina toho co s ním je...no, lahůdky, prostě člověk si koupí klobásku, víno, maso, sýr, a najednou zjistí že žere suchý rohlíky, pač nemá ani na máslo.
V tomhle jsem hroznej, vím že bych měl šetřit, že Řecko je pro mě rána do rozpočtu, ale stejně si udělám nákup za dvě kila..a vydržel, no cca, 3 hodiny. To byly ty brambůrky, ty jsem měl na závěr. Jsem prostě poživačnej, zastřelte mě.
Heh, koukám šest večer, a člověk by šel nejradši chrápat. Škoda že už nebydlím sám, už bych ležel, jenže takhle přijde matka v sedm z práce, já v posteli, to by bylo keců...cos kde pil, nejseš nemocnej, nebereš drogy..nechám to tak na osmou, spánek je fakt asi nejzáživnejší činnost. Až na ty chujoviny co se mi zdají, občas mám pocit, že to co mi hlava v noci předkládá snad ani není možný.
No nic, seru na vás, stejně si to přečtu maximálně já zejtra.