A jedem dále...
Padá na mě únava...nějaká životní, nic se mi nechce..ani psát, ale tak aspoň pár řádků než se naložím do bublin a následně do postele..
..zas je tu divný období, jestli to je tím deštěm, muzikou (sám nevím proč, poslouchám Blunta, ani jsem nevěděl že to mám v kompu)..kočka okolo mě brousí, ohryzává mi křeslo, a za oknem zas řvou ptáci. Kdo to má poslouchat, takhle k večeru. Chtělo by to zdrhnout, někam na pustej ostrov, jen s knihovnou, možná ještě s někým...
Koho by jste si vzali na pustý ostrov? Já bych potřeboval mix asi deseti lidí, hlavně bych tam nebral sebe. Sám se sebou se nesnesu, mám plnou hlavu..
...ale to je vlastně jedno čeho, stejně mě to přejde...časem...zase si tam napumpuju něco jinýho, tak jak už to chodí. Na jednom rameni depka, a přes druhý zase kouká Krákal, začíná mi pít krev.
Už jsem se o něm zmínil, je to takový moje alter ego. Znáte tu svoji část, který se občas děsíte, která vás občas baví, a která umí všechno co vy ne..já ji mám pojmenovanou, což asi byla chyba. Jakmile něco pojmenujete, obživne to. A zkuste to pak ukočírovat..mě se to celkem daří, zatím, občas vykoukne, pobaví pár lidí, většinu vyděsí, a pak zase zmizí v mlze..
Až uteče, bude to horší. On je sobeckej, neosobní, bezcharakterní hajzl. Přesně to, čím jsem vždycky chtěl být, a dokud on bude uzavřen, nikdy tím nebudu. Potom, těšte se..
Zvláštní, on je já, využíváme se navzájem, i když on je pořád uzamčen tam, kam nikdo nesmí, tam kde žijí draci. Někdy mám chuť ho pustit, jen tak, pro zábavu...moji zábavu, pochybuju že se bude bavit ještě někdo jinej.
Dobrej psychiatr by to popsal asi jako schyzofrenní osobnost. S kapkou paranoie k tomu, a člověk dokáže divy. Hlavně sám se sebou..
Konečně bych nebyl sám, ale život s ním, nebo spíš v jeho stínu by bylo spíš peklo. Na druhou stranu, možná by to bylo i nebe. Pro někoho, pro něj určitě.
Koukám, že zas píšu nesmysly, ještě že mi sem nikdo nechodí. Občas přemýšlím, že bych si někde založil blog, někde, kde mě každý najde. Akorát by se na mě zas nalepily typy lidí, který mě přiváděj k šílenství. Potřebuju kotvu do reality, jinak budu utíkat tak dlouho, až zámky povolí, a já už se nevrátím. Potom bude vládnout Krákal.
Kdyby ty kotvy nebyly tak hrozně těžký. Zkuste najít tu správnou, tu, která akorát zbrzdí, ale netáhne ke dnu. Je to docela oříšek, co? Pár kotev jsem už zkoušel, většinou se po čase ukázalo, že buď nekotví, nebo táhne do hlubiny. Obojí mi vzalo sílu hledat, jen čekám jak pavouk v síti, až proletí ta pravá...nebo už proletěla..nebo nikdy neproletí..who know that, tell me..
...potřebuju napít, moc mi to myslí...potřebuju zpomalit energii tepoucí v žilách. A zatím ještě i v srdci, v tý paranoidní, zahořklý, černý díře..
Napsal bych buďte s Bohem, nebo táhněte k čertu, jak je ctěná libost. Nejsem věřící, takže píšu jen dobrou noc..