Domov
6. 8. 2010
Za horou vysokou je království z ledu.
Kde blizzard se prohání a srdce zamrzá.
Chci odejít z něj, však sám to nedovedu.
Za řekou hlubokou se černají lesy.
V křovích stíny sledují tvou pouť.
A v ozvěnách kdo jen šeptne, kde jsi?
Přes moře hluboké se kocábka plaví,
modravé pláně zde splývají s obzorem.
A hejno žraloků tě hladově zdraví.
Za dunami žlutými slunce poušť žhavý.
krev v žilách vysychá a v troud se drolí.
Cítíš se staře, snad nikdy jsi nebyl mladý.
Cestou i necestou se probíjíš životem.
Z koruny křížové trny tě zraňují.
Stejně jsi pořád jen v bezpečí, za plotem.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář