Asociace
Měsíční záře co pálí jak oheň
Se do duše propaluje.
Tak jako alkohol v žilách
myšlení zpomaluje.
Oddat se pocitům co dávno jsou cizí
A za slupkou kamenou mrazí.
Pod oknem hrůza se do zátylku dívá.
Za ním se nestydí být zase nazí.
Kočár se čtyřspřežím se rozběhne po kraji
S podivným kočím bez zvuku pádí.
Srdce už nebuší a krev zvolna tuhne
Nedá se křičet když plíce tě zradí.
Květiny ledové mráz po skle ti kreslí.
V červenci zdá se to výstřední.
Za oponou temnou pár let zas se ztratí.
Kam kráčíš sám nevíš, to nechal jsi na ní.
Za oltářem z kopretin se postava sklání.
Sám ji ji nezval a pustit se jí bojíš.
Sedmero horami se výkřiky vznáší
Za tenhle okamžik i s ďáblem se spojíš.